Pes je členem rodiny, parťák na procházky a pro mnoho lidí nejlepší kamarád. Přesto se i zkušeným majitelům občas stane, že udělají něco, co jejich čtyřnohému parťákovi nemusí být příjemné. Ne proto, že by mu chtěli uškodit, ale jednoduše proto, že pes svět vnímá jinak než člověk.
Některé věci mohou být pro člověka naprosto běžné, zatímco pes je může vnímat jako nepříjemné nebo stresující. Podívejme se na sedm situací, kterým je lepší se vyhnout.
1. Trestat psa za varovný signál (vrčení)
Vrčení není projev „zlobivého“ psa, ale klíčový varovný a komunikační signál. Pes vám tím dává jasně najevo, že mu něco není příjemné, cítí se nejistě nebo potřebuje více prostoru.
Pokud psa za vrčení potrestáte, naučíte ho pouze to, že tento signál nemá používat. Příčina jeho nepohody ale nezmizí — pes pak může příště při dalším stresu varování zcela přeskočit a přejít přímo ke kousnutí. Místo trestu je proto mnohem lepší zjistit, co přesně psa v dané situaci stresuje, a dát mu potřebný odstup.
2. Rušit ho, když odpočívá
Stejně jako lidé potřebují i psi svůj klid. Pokud pes spí nebo odpočívá na svém místě, není dobrý nápad ho neustále budit, tahat ho za tlapku nebo ho nutit ke hře. Zvlášť důležité je to vysvětlit dětem. Pes by měl mít doma místo, kde může v klidu odpočívat a kde ví, že ho nikdo nebude rušit. Samozřejmě existují situace, kdy psa probudit musíte. Pokud to ale není nutné, nechte ho jednoduše odpočívat. Spánek a regenerace jsou pro jeho celkovou pohodu klíčové.
3. Nutit ho do objetí a mazlení
Pro člověka může být objetí přirozeným projevem náklonnosti, pes ho ale nemusí vnímat stejně. Pokud pes při mazlení odvrací hlavu, ztuhne, olizuje si pysky nebo se snaží odejít, naznačuje tím nepohodlí. Nechte psa, aby měl možnost rozhodnout, zda o kontakt stojí. Když za vámi přijde sám a vyhledává vaši blízkost, je to něco úplně jiného než situace, kdy ho pevně držíte a nepustíte.
4. Ignorovat jeho stresové (konejšivé) signály
Psi komunikují neustále. Stres nebo nejistotu dávají nejčastěji najevo tzv. konejšivými signály — odvracením hlavy, olizováním pysku, zíváním nebo snahou odejít. Jeden signál samozřejmě nemusí automaticky znamenat problém, důležitý je celý kontext. Pokud ale pes tyto projevy opakuje, není dobré je ignorovat. Někdy stačí dát mu více prostoru, přerušit nepříjemnou situaci nebo změnit prostředí.
5. Nutit ho zdravit každého psa a člověka
Ne každý pes chce být kamarád se všemi. Někteří psi dávají přednost většímu odstupu a kontakty na vodítku pro ně mohou být stresující. Není nutné nechat psa pozdravit každého kolemjdoucího ani ho za každou cenu seznamovat s jinými psy. Respektujte jeho osobní prostor — klidná procházka bez neustálého seznamování je pro spoustu psů daleko příjemnější.
6. Nechat ho bez pohybu a mentálních podnětů
Každý pes potřebuje jinou míru pohybu, ale dlouhodobá nuda a nedostatek aktivit neprospívají žádnému z nich. Nemusí přitom jít jen o fyzické vybití na dlouhé procházce. Pro psa je zásadní i mentální stimulace — čichání, hledání pamlsků, jednoduché hry nebo učení nových věcí. Pes, který má možnost zapojit tělo i hlavu, bývá výrazně spokojenější a vyrovnanější.
7. Měnit pravidla ze dne na den (nekonzistentnost)
Představte si, že vám někdo každý den vysvětluje jiná pravidla — jednou na gauč smíte, druhý den je to zakázané. Pro psa je klíčová předvídatelnost a konzistence. Pravidla nemusí být přísná, ale musí být srozumitelná a stejná u všech členů domácnosti. Jen tak pes bez stresu pochopí, co se od něj očekává.
Většinu chyb neděláme schválně
Nikdo není dokonalý majitel a občas udělá chybu každý. Důležité je všímat si reakcí psa, respektovat jeho potřeby a vnímat jeho řeč těla. Čím lépe jeho signálům porozumíte, tím pohodovější a bezpečnější bude vaše společné soužití. 🐶
