Štěňata jsou zvědavá, snaží se ochutnávat svět a užívat si jeho rozmanitosti. Bohužel, právě to jim může způsobit zažívací potíže nebo jiné zdravotní komplikace. Měli bychom je proto držet dál od nebezpečí a totéž platí i pro dospělá zvířata. Existuje totiž flóra, která může hodně ublížit. Nejsou to jen pokojové rostliny, ale i řada těch, které se pěstují venku. Co dělat, když dojde k otravě a jak poznat její prvotní příznaky? Včasná reakce majitele a transport k veterináři mohou psovi zachránit život. Ve hře jsou i trvalé následky. Hrozbu z přírody proto není vhodné podcenit. Mimochodem, pokud pejsek jen okusuje trávu, dělá to podvědomě kvůli tomu, aby podpořil trávení. A neděje se vlastně vůbec nic.
Seznam je opravdu široký
Řada pokojových rostlin představuje nebezpečí nejen pro psy, ale i další zvířata. Mohou ublížit i vašim kočkám, je proto vhodné vědět, co přesně doma pěstujete a případně změnit své zaměření v zájmu prevence. Možná se domníváte, že pes snad neshodí květinu z vysoké skříně, ale stále je zde riziko v podobě nepříjemné náhody. Konzumace rostlin může v nejhorším případě skončit i smrtí. Je pravda, že se většina psů o rostliny až tolik nezajímá, pokud si projdou pubertou, patřičně se změní jejich chování. Ale zvědavá štěňata musíme hlídat o to více. Nebezpečí nepředstavuje jen zelená část rostliny, velmi často mohou problémy představovat i plody nebo květy. Stačí lehce ochutnat, žvýknout nebo dokonce kousek pozřít a rostlinné jedy putují do těla. A jak poznáte intoxikaci psa?
- Apatie, která je hodně nezvyklá. Pejsek, působí velmi malátně, jako by byl zcela bez nálady.
- Nechuť k jídlu nebo nadměrné močení nebo slinění. I to mohou být průvodní příznaky otravy.
- Průjem, zvracení, případně dávení a nemožnost polykání, u některých psů jsou to také křeče.
- Ztráta orientace. Pes se motá jako opilý, prožívá silné svalové křeče, silně mu tluče srdce.
Jak jednat, když máme podezření?
Záleží nejen na množství jedu, ale také na rychlosti naší reakce. Pokud se dostaví křeče, pejsek nemůže chodit, je apatický, hodně sliní a má rozšířené oční zorničky, k veterináři se vydáme opravdu neprodleně. Jedy v rostlinách mohou poškodit vnitřní orgány, pokud do sebe pes dostane zvláště velkou dávku, mohou mu dokonce selhat ledviny. Při nízké dávce je lékařská kontrola vhodná, ale dá se očekávat, že nebude nutný nějaký velký zásah. Psí tělo si s malým množstvím jedu poradí, případně mu zvěrolékař podá trochu živočišného uhlí. Mějte s sebou alespoň část rostliny, která patří mezi podezřelé na místě činu. Usnadníte tím práci odborníků, díky této nápovědě budou moci jednat efektivněji a rychleji. Nevadí, že rostlinu neznáte, veterinář ji identifikuje sám.
První pomoc je také namístě
Vyvolat dávivý reflex a kontaktovat veterináře, to jsou dvě věci, které byste měli udělat. Lékař může zajistit vypumpování žaludku nebo různé infuze, jako první pomoc mnohdy dobře poslouží tabletka s živočišným uhlím, které na sebe dokáže vázat různé toxiny. Veterinář se postará o rehydrataci organismu po zvracení nebo podá potřebné léčivo. Pokud došlo k poškození kůže, má připravenou mast, zasažení očí se léčí umělými slzami nebo lokálně podávanými kortikoidy.
Veterinář je zkušený odborník
Nemusíte si dělat starosti dopředu, v ordinaci už si poradí, jsou na podobné případy zvyklí. Bohužel jsou někdy i na denním pořádku. Vaším cílem je, abyste dopravili pejska co nejdříve k ošetření, případně veterináři zavolali a poradili se o první pomoci. Je také klíčové, abyste měli přednost v ordinaci. Mnohdy totiž jde o drahocenné minuty!
Které volně rostoucí rostliny jsou problém?
Flóra se obvykle dělí na pokojové a zahradní rostliny, některou škodlivou zeleň můžete potkat i při procházce u lesní cesty. Je proto vhodné dávat na psa neustále pozor, mít jej plně pod dohledem a vědět, k čemu čichá nebo co ochutnává. Z těch, které rostou volně v přírodě nebo v městských parcích, může psům hodně ublížit například konvalinka, tis nebo zimostráz. Problém představují bobule rulíku, stačí jich několik a pes může dokonce zemřít. Toxický je také ocún, do široké rodiny problémové zeleně patří sasanka hajní nebo oměj horský.
Nebezpečí může číhat na zahradě
Břečťan obsahuje nebezpečné saponiny, pokud by jej pejsek snědl větší množství, může být také ve vážných problémech. Jedovatou rostlinou, která se běžně pěstuje na českých zahradách, je rovněž durman, dále sem patří bobkovišeň, hyacint nebo rododendron. Túje má potenciál vážně poškodit ledviny, nepříjemné následky může mít kontakt s náprstníkem nebo zlatým deštěm. Pokud máte dům se zahradou, je rozhodně lepší před pořízením štěněte zkontrolovat každou rostlinu a zjistit si, zda je škodlivá. Možná si ušetříte starosti a pozdější velké trápení. Sdílet domácnost se psem je radostí, ale je nutné, abychom brali v potaz i možná rizika a uměli jim účinně předcházet.
Pozor na jedovaté pokojové rostliny
Žijete v městském bytě a na procházkách máte pejska na vodítku? Měli byste ještě preventivně prohlédnout všechnu zeleň, kterou pěstujete doma. Nejčastější příčinou domácích otrav psů je diefenbachie, dále následuje azalka, brambořík, chryzantéma nebo lilie, která může způsobit vážné poškození ledvin. Velmi nebezpečný je také oleandr, jenž vyvolává srdeční arytmii, díky níž je zvíře vážně ohroženo na životě. Problém může nastat s hortenzií, která ohrožuje také kočky. A co oblíbené pelargonie? Muškát je jedovatý jen mírně, takže nejde o závažnou komplikaci, podobně jako při ochutnávce mízy z fíkusu malolistého.
A jakou zeleň můžeme pěstovat?
Výčet možného nebezpečí je poměrně široký, ale dobrou zprávou zůstává, že existují i rostliny, které hrozbu rozhodně nepředstavují. Jde o běžnou pokojovou klasiku, jako je například zelenec. Ten je pro zvířata zcela neškodný, pěstuje se snadno i v závěsných květináčích a je ozdobou každé domácnosti. Citronová tráva nebo bambus patří také do rodiny neškodné flóry pro vaše domácí mazlíčky. Sečteno a podtrženo, zeleně se vzdávat nemusíte. Stačí ji protřídit, darovat nebo vyměnit se známými za něco, co pejskovi neublíží. A máte o jednu potenciální starost méně!
